Zatímco jedna skupina lidí považuje pudla za vysoce inteligentního psa (obvykle ti, co ho doma mají), jiní v něm vidí jen načančaného a jinak nepoužitelného elegána z výstavních kruhů. Jak je to s inteligencí pudla a dalších plemen doopravdy, na to (a nejen na to) odpovídá kniha výcvikáře a psychologa Stanley Corena.
Dovolila jsem si použít podklady z Corenova výzkumu a zpracovat článek týkající se právě inteligence pudla. Podle těchto studií pudl patří mezi plemena s vysokou adaptivní a pracovní inteligencí, ale s horší inteligencí instinktivní.
Adaptivní inteligence se skládá ze dvou složek – jednak schopnosti učit se a jednak ze schopnosti řešit problémy.
Na tento druh inteligence byl etology vypracován test (CIQ – Canine Intelligence Test), který se skládal ze 12 úkolů – 5 se týkalo řešení problémů a 7 schopnosti učit se a paměti.
Mezi plemena, která vynikala jak schopností se učit, tak řešením problémů patřila (řazeno abecedně): dobrman, německý ovčák, norský losí pes, pudl, puli a šeltie.
Pro zajímavost – plemena, která se dobře učila a dobře si pamatovala, ale hůře řešila problémy: bígl, malinois, tervueren, flanderský bouvier, groenendael, velškorgi (pembroke i cardigan), zlatý a labradorský retrívr.
Plemena, která se špatně učila, měla horší paměť, ale dobře řešila problémy – sem patřili především teriéři (australský, cairn, hladkosrstý i drsnosrstý foxteriér, kerry blue teriér, west highland white teriér a dále pak malamut, sibiřský husky, samojed, basenji, čivava, knírači a šiperka.
Instinktivní inteligence se týká geneticky zakódovaných dovedností (upevněných pochopitelně cíleným výběrem a šlechtěním daných plemen na určitý druh výkonu). Plemena s nižší instinktivní inteligencí mají vyšší adaptivní inteligenci a naopak (plemena s vysokou instinktivní inteligencí jsou specializována na určitý druh práce, ve které podávají dobré výkony při minimálním výcviku, ale mnohem hůře se přizpůsobují v různých situacích a prostředích).
Jako příklad uvádí autor dobrmana a pudla, dvě plemena s vysokou inteligencí adaptivní a pracovní, ale nižší instinktivní (výcvik dobrmanů jako pasteveckých psů a pudlů jako lovců krys a škodné byl mimořádně náročný a výkonnost nebyla nejlepší).
Tím se dostáváme k inteligenci pracovní – při prováděných testech s různými plemeny byl sestaven žebříček 79 plemen dle jejich pracovní inteligence. Do první desítky patří plemena, která pochopí jednoduchý povel po méně než 5 opakováních a bez dalšího opakování si ho pamatují. Povel daný psovodem plní v 95 procentech nebo lépe a reagují na něj sotva sekundu po vyslovení (a to i v případě, že je psovod vzdálen).
Pořadí prvních deseti plemen je následující: border kolie, pudl, německý ovčák, zlatý retrívr, dobrman, šeltie, labradorský retrívr, papilon, rotvajler a australský honácký pes.
Autor knihy kontaktoval 208 rozhodčích pro soutěže poslušnosti American a Canadian Kennel Clubu a obeslal je složitými dotazníky. Chtěl vědět, která plemena tito lidé považují za nejinteligentnější. Výsledky byly následující: 190 ze 199 rozhodčích zařadilo do první desítky border kolii, 171 šeltii, 169 pudla, 167 německého ovčáka a stejný počet zlatého retrívra.
Tolik výzkumy Stanley Corena. Škoda jen, že drtivá většina majitelůa chovatelů pudlů vynikajícího pracovního potenciálu svých psů nevyužívá. Jsem přesvědčena o tom, že kdyby veřejnost viděla pudly nejen na výstavách, ale i na zkouškách a soutěžích z výkonu a častěji na agility, popularitě plemene by to rozhodně prospělo.
Ing. Irena Lukešová